Maminka Verča inspiruje: "Nikdy se za žádnou cenu nevzdávejte"

Takhle mě každý zná a vlastně jsem za to ráda, že mě takhle mé okolí vnímá. Ale ruku na srdce, někdy se za úsměvem skrývá velká bolest.

 

 

Byl klasický únor 2019 a já vedla jako opora svojí neteř poprvé na gyndu. Hned mezi dveřmi se na mě žulila sestřička jestli náhodou nechci taky objednat bo jsem na preventivce měla být koncem listopadu. Okey hned příští týden jsem celá vyvoněná přišla k mému gynekologovi. Proběhlo klasické vyšetření a jako běžně mi doktor mezi dveřmi říká - znáte to, kdyby něco do týdne se ozveme, ale vy jste zdravá jako rybička takže za rok nashle.

Po víkendu jsem ještě odpočívala a neměla jsem nějak zvláštní ráno, ale na ten moment kdy mi zvonil telefon s nápisem GYNEKOLOGIE si pamatuji jako by byl včera! Na druhé straně sestřička ať urgentně nejlíp dnes přijdu na konzultaci.....

Není nutné se nějak dopodrobna rozepisovat o rakovině děložního čípku. Následovala tříměsíční šňůra lékařů, onkologie, vyšetření, testování, operace.

A bylo to rychlé a rostlo to rychle, ale na štěstí je to venku a je to za mnou, i když svého gynekologa budu vídat už do smrti častěji než jiné holky. 

 

 

Nicméně nejsilnější vzpomínku mám, když jsem se asi po třech týdnech jako běžný smrtelník sesypala! V hlavě mi běželo jediné - JÁ VÁŽNĚ NEJSEM NEROZBITNÁ?!?!

 

V okamžiku jsem unudlaná sáhla po lahvi dobrého vína a vzala si ho ven. Seděla jsem na zápraží našeho domku a brečela jako malá holka , který zboříte domeček z karet. Když jsem na parapet típala asi třetí cigaretu, zaostřila jsem do okna obýváku a tam seděly dvě malé děti. Moje děti, které vůbec netušili co se s mamkou děje, že jsem nemocná! 

 

 

V tu chvíli jsem si řekla a DOST kvůli nim tu musím být!! Musím být silná!! MUSÍM TO VYHRÁT!! 

A vyhrála.

 

 

S láskou a radostí pro Vás napsala,

~ Verča (@mamaodlesa)