Maminka Deni inspiruje: Cesta ke štěstí se syndromem PCOS

Když jsme se s přítelem rozhodli, že si založíme rodinu, nečekala bych, že to nepůjde. Po půl roce snažení jsem zkrátka věděla, že něco není v pořádku. Po konzultaci mě můj gynekolog obeznámil s tím, že se pravděpodobně jedná o anovulační cykly a poslal mě do specializovaného centra v KV. S přítelem jsme absolvovali všelijaká vyšetření a pak přišel verdikt - pán je naprosto v pořádku, ale vy slečno, máte PCOS, neboli syndrom polycystických ovarií, tzn. že neprobíhá vůbec žádná ovulace. Příčina? Neznámá! No, co teď.. Když není ovulace, nemůže být ani miminko :( Přiznávám! V tu chvíli se mi zhroutil svět a pořád jsem si říkala, PROČ JÁ? Poté mi doktor nasadil léky a doplňky stravy a začal mě hlídat, takže jsem docházela na pravidelné kontroly. Bohužel, po neúspěšné léčbě mi bylo sděleno, že zkusíme buď jiný druh léků nebo rovnou umělé oplodnění, s tím, že mi dávají maximálně tři měsíce. Pak už by se muselo jednat o asistovanou reprodukci.

Domluvili jsme se, že zkusíme ještě léky, konkrétně to byl Clostilbegyt, který jsem již mimochodem brala na doporučení svého lékaře. Jenže zapomněl na jednu zásadní věc... A to kontrolovat ultrazvukem, jak léky zabírají. Samozřejmě to zafungovalo hned na první dobrou a tam uvnitř se začalo konečně něco dít. Vajíčko bylo připravené na ovulaci a bylo nezbytné ji uměle (injekcí) vyvolat. Na řadu přišly dva dny aktivního snažení se :-) Bylo to hrozně zvláštní, protože člověk si neužívá ten prožitek, ale myslí jen na to, aby se to povedlo. Ještě když úspěšnost téhle metody je pouze 20%, to mě prostě znovu porazilo.

Po dvou týdnech jsem to nevydržela a udělala si těhotenský test. Negativní. Nevzdávala jsem se a testovala celý víkend - ovšem bez úspěchu. Byla jsem z toho fakt zklamaná. Bylo pondělí a já měla poslední test. Než jsem odjela do práce, řekla jsem si, že to prostě naposledy zkusím. A byla tam! Sice úplně slaboulinká, člověk se musel pořádně zaměřit, aby ji viděl, ale byla. Další dny už samozřejmě jen sílila. Dnes mi tu běhá tři a půl letý syn a jeho ani ne dvouletý bráška, který už teda naštěstí šel bez jakékoliv pomoci.. A jsem za oba nesmírně šťastná!

Pamatujte, že naděje umírá vždy poslední :)

S láskou pro vás napsala Deni (@deni_mom)

Jmenuji se Denisa a jsem maminka dvou úžasných chlapečků. Instagramu jsem nikdy moc pozornost nevěnovala. Zlom přišel až v prvním těhotenství. Začala jsem tam sbírat inspiraci ohledně dětské výbavičky. Nikdy by mě nenapadlo, že se dostanu na takové číslo, jako jsem teď. Baví mě to tam a hlavně, našla jsem svou velkou vášeň - a tou je focení!


HLEDÁME MAMINKY S PŘÍBĚHEM!

Inspirujte a motivujte ostatní maminky svým zajímavým příběhem. Hledáme maminky, které by se rády podělily o své zkušenosti, tipy a příběhy. Vaše příběhy budeme pravidelně sdílet na našem novém Babydeco BLOGU a také na našem Instagramu.

Kontaktujte nás na info@babydeco.cz nebo do zprávy na našem Babydeco Instagramu. Budeme se na Vaše zprávy těšit!

S láskou,

Vaše Babydeco

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení