Maminka Klára inspiruje: "Maminka skoro trojčátek aneb maminky zvládnou cokoliv."

Maminky, jste si vůbec vědomy toho, co všechno zvládáme? Máme neuvěřitelně moc sil a mám občas i pocit, že další síly máme v zásobě. Pracujeme 24 hodin denně a i přesto, že jsme unavené, chceme pauzu, i přesto že je to špatně placená práce, tak my stejně pracujeme, protože odměnou je ta opětovaná láska těch, kvůli kterým sice nespíme, ale nadevše je milujeme. Odměnou jsou úsměvy, pohlazení nebo krásná slůvka našich dětí. V životě jsem nebyla víc unavená z práce, tak jako teď.. Ale do téhle práce chodím fakt ráda!

Jsem trojnásobná máma a ještě před nedávnem jsem ani při nejmenší netušila co mě čeká. Když jsem se stala maminkou Tobiase, tak jsem si vůbec nedokázala představit, že bych mohla mít k němu další dítě. Nevěděla jsem jak rozdělit tu lásku mezi dvě děti. Tobiasovi bylo sedm měsíců a nějak přišla řeč, jestli někdy budeme plánovat další. Já měla nějaký názor a když už, tak minimálně za tři roky. Týden na to jsem čelila něčemu, čemu by ve snu nikdo nevěřil. Držela jsem těhotenský test a tam dvě čárky. Vše se mi zhroutilo. Nevěděla jsem, jestli mám být šťastná nebo nešťastná. Prostě jsem jen byla. Den, kdy jsem šla na první ultrazvuk zjistit, jestli je vše v pořádku, tak má tchýně žertovala, že co kdyby tam byla dvojčata. Já už jsem byla dost vynervená a tahle myšlenka mě dost znepokojila. První věta pana doktora ,,paní Khol, však jste teprve sedm měsíců po sekci a už zase těhotná? To je velmi brzy, tak se na to podíváme”. Udělal mi ultrazvuk a mlčel. Mně se opotilo snad vše co šlo: ,,tak to je hustý, jsou ta dvě”. Tohle mi pan doktor řekl a já v okamžiku prodělala asi deset infarktů. Znovu jsme museli čelit dost těžkému období, kdy jsme se rozhodovali, jestli si dvojčata necháme. V životě jsem se necítila hůř. Bylo to obrovské riziko. Nic nenasvědčovalo tomu, že bychom to mohli zvládnout. Den před plánovaným zákrokem mi manžel řekl, že nemůžeme dvojčátka rozdělit. Mně spadl kámen ze srdce. Věděla jsem, že zvládneme všechno. Možné i možná nemožné.
Taky že jo! Děti jsou třináct měsíců od sebe. Jsem sice dost unavená, nevím jaký jen den, kolik je hodin a někdy potřebuji od role “máma” pauzu, ale zvládáme to všechno a já to beru jako poslání být máma tak úžasných dětí.

Maminky, zvládnete opravdu cokoliv!
Jste úžasné a děláte to správně, i když si kolikrát myslíte, že ne.

S láskou napsala Klára Khol (@mama_skorotrojcatek)